Je to až neuvěřitelné, co tento, jakoby stále zakřiknutý Švéd, dělá s mou myslí. Aby také ne, co track to genialita sama. Bohužel pro mnoho českých lidí je Eric Prydz pouze „ten, co udělal Call on Me.“ Ano, je to sice track, kterým se asi nejvíce prosadil, ale jak sám Prydz říká: Doufám že již nikdy nebudu muset udělat něco takového a budu se moci věnovat jen tomu, co mám opravdu rád, což je underground house music.“ Sbalil jsem tedy svých „pár“ liber a vyrazil směr Leeds, kde, ač byl čtvrtek, měl vystoupit electro house král současnosti.
První šok nastal již při koupi jízdenky. 70 liber z Londýna do Leedsu není málo ani pro Angličana, ale co by člověk neudělal, když chce vidět a slyšet svůj idol že? Nutno říci, že vlaky v Anglii se značnou měrou liší od těch českých a rozhodně potěšující také byl „free internet“ po celém vlaku, cesta tak utekla rychleji a ani ne za 2,5 hodinky jsem již stál na nádraží v Leedsu.
Bohužel počasí nebylo zrovna dvakrát podzimní, spíše bych to odhadoval tak na leden či únor. Vydal jsem se tedy hledat klub, kde měl večer švédský mistr vystoupit. Říkal jsem si, že v okolí si najdu nějakou hospůdku, kde se v klidu a hlavně v teple najím a poté vyrazím na párty. Další překvapení na mně čekalo, když jsem zjistil, že klub Stylus, Mine and Pulse je vlastně studentským klubem v prostorách Univerzity Leeds. „Sorry? Můžeš to zopakovat?“ zeptal jsem se studenta, který mi radil, jak se ke klubu dostat. Nevím jak vy, ale má zkušenost s českými studentskými kluby není zrovna nejlepší co se vybavení, zvuku a vůbec těchto věcí týče. Jediné co je na těchto klubech dobré, že alkohol stojí méně než kdekoliv jinde. Nechci aby to vypadalo, že jsem nějakým zhýčkaným „šampónkem,“ ale po tom, co jsem měl tu možnost navštívit kluby jako Pacha a Priveledge na Ibize nebo klub Volksgarten ve Vídni, člověk jen těžko příjme něco horšího. Tyto kluby jsou pro mě totiž definicí pro slovo „luxus.“
Koupil jsem si tedy na pokladně lístek za krásných 12 liber, posilnil se „zdravým“ jídlem od McDonald´s a krátce po půl 11 vešel do klubu. Obavy z toho, že Eric Prydz bude hrát v nějakém špatně ozvučeném klubu byly rázem pryč. Skvěle vybavený prostor pro 1700 lidí, za který by se nikdo nemusel stydět v centru Prahy naznačoval, že párty bude ve velkém stylu. Přirovnal bych tento klub tak trochu k pražské Mecce. Moderně vybavený klub s koženými sedačkami, plazmovými TV po chodbách, aby, když si jdete zakouřit ven, jste nepropásli ani chvilku z toho, co se děje na hlavní stage. Ano čtete dobře, v Anglii a v celém Spojeném království je zakázáno kouřit na veřejných prostorách jako jsou restaurace, zastávky a díky bohu i kluby. Sám jako nekuřák si tento zákon nemůžu vynachválit. Bohužel, jako utopie se zdá být myšlenka, že by se něco takového mohlo stát i u nás. Proto, kdokoliv nechce být okamžitě vykázán z klubu, musí chodit kouřit ven.
Ale pojďme k hudební produkci. Na hlavní stage od 22 předváděl své umění zřejmě jakýsi rezident, protože bylo vidět, že lidé jeho hudbu znají a tak se parket zaplňoval a zaplňoval. Neměl jsme sílu ani náladu si zjišťovat, kdo a odkud to je, protože dnešní noc jsem byl v Leedsu pouze jen a jen kuli Švédovi, kterému se také přezdívá „man with the cap.“ Potěšil mě ovšem track od kanadského producenta Deadmau5 – Not Exactly, který se pomalu ale jistě stává obrovským hitem. Nejistota z toho, že by Eric nepřijel byla opravdu veliká. Pamatujete na Cybertronic? Nebo týden před vystoupením v Leedsu se také, ze záhadných důvodu, nedostavil na párty v Rusku.
Všechny obavy ovšem byly rozmetány, když se zhruba ve 23:45 objevila za DJským pultem silueta muže v čepici. Ano je to on, mistr Eric Prydz.
Nastala půlnoc a tříhodinová electro house show mohla začít. Přesunul jsem se tedy do první řady, abych byl v centru dění. Jaké bylo nadšení, když jsem tam potkal i jednoho ze svých anglických známých s kterým jsem se seznámil na Global Gatheringu a který je snad největší „Prydz lover“ na světě. K překvapení nejen mě, ale i ostatních fanoušků se první hodina nesla v tvrdém stylu, spíše bych řekl, že místy až technu. A nutno poznamenat, že i když se považuji za velkého znalce hudby Erica Prydze, za první hodinu jsem poznal pouze jeho track, který vydal pod pseudonymem Cirez D – Teaser. Říká se: „jedna vlaštovka jaro nedělá,“ v tomto případě track Teaser udělal pořádné parné léto. Prydz se jím přesunul do druhé hodiny svého hraní a ukázal nám, proč je v současnosti jedním z nejlepších house producentů na světě. Jeho tracky jako Pryda – Balaton, Pryda – Muranyi, Pryda – Rymd, Pryda – Madderferrys, Pryda – Europa nebo Pryda – Frankfurt doslova rozpoutali peklo na parketu.
Stále, jako by zahalen do svého světa, působil Prydz. Servíroval ovšem jeden úžasný track za druhým a nebyla snad chvíle, kdy by nebyly ruce všech přítomných ve vzduchu. Doslova zničující pro moje hlasivky i tělo byl track od Depeche Mode - Enjoy The Silence (Matt Samuels Remix). V tu chvíli jsem se rozhodl, že je nejvyšší čas odběhnout na ono místo, kam i Královna musí chodit sama a tak jsem se pomalu ale jistě vydal na toalety, Prydz byl ovšem jiného názoru a asi mne chtěl za každou cenu udržet na parketu. Zahrál Swoop aka Stephan Bodzin - Black market (Butch remix), geniální to záležitost a tak jsem opět skočil dolů na parket a vychutnával si každý zvuk.
Bohužel třetí hodina ranní se kvapem blížila a to mělo znamenat i konec setu Erica Prydze. Čas nejde zastavit a ani vrátit zpět a tak posledním trackem, který Eric Prydz zahrál bylo Thomas Gold, Francesco Diaz & Young Rebels - Don't You Want Me 2007 (Dave Spoon Mix). Doslova mráz po zádech běhal, když celý sál zhruba dvě minuty sborově křičel: „Eric,Eric,Eric.“ Zákonitě musel přijít nějaký hudební přídavek. A že to byl přídavek jak se patří. Jednalo se totiž o nový track Erica Prydze s názvem Pryda – Genesis. Dozněly poslední tóny a to znamenalo již úplný konec vystoupení švédského mistra na párty Dirty Disco v Leedsu. Ještě vyfocení s fanoušky a pak již rychle na vlak směr Londýn, kde má Eric Prydz své přechodné bydliště.
A na vlak jsem se odebral í já. Mám-li zhodnotit celou párty s odstupem času, rozhodně nelituji investování do tohoto výletu. Eric Prydz je prostě ikonou taneční scény současnosti a při pohledu na jeho kalendář již nevidím ani jedno datum v tomto roce, kde bych ho mohl spatřit. Nezbývá mi nic jiného než jen doufat že v roce 2008 budu mít více financí a času vyrazit po Evropě a užít si hudební produkci muže jménem Eric Prydz a nebo jak mu také Pete Tong přezdívá „Godfather of Swedish House Mafia.