Exkluzivní zpověď Agenta

Ahoj Martine, úvodem tohoto rozhovoru bych se tě rád zeptal, jak probíhá takový běžný den Martina Nauše alias dje Agenta, když není zrovna na cestách se svým recordbagem?
Takže vstávám běžně kolem deváté až půl desáté, a v podstatě je můj den dost stereotypní. Nejvíce času trávím u počítače ať už dělám hudbu, nebo pracuju na akcích, které pořádám. Mám zázemí v Praze ale většinu času trávím na chalupě na horách, kde si často od počítače odběhnu do přírody. Rád odpočívám při práci na zahradě a velkou pozornost věnuji svému synovi Matějovi, který je pěkný rošták. Z dalších aktivit rád zajdu do kina, i když to teď je tak maximálně jednou za měsíc. Teď jsem začal hrát golf a slíbil jsem si, že jednou týdně na něj budu chodit. Příští týden mě čeká volný pád z letadla. Jde o seskok v tandemu a je to dárek k narozeninám, který jsem dostal od svého nejlepšího kamaráda Michala letos v dubnu.Takže je tohle možná můj poslední rozhovor :o)

Tak držíme palce ať seskok dopadne v pořádku a po pár adrenalinových minutách se vrátíš ve zdraví na zem. Musí to být určitě neopakovatelný zážitek. Když jsme u toho tandemu a sportu vůbec. Vedli tě tvoji rodiče v mládí k nějakému sportu nebo byly tvoje aktivity už v útlém věku spojeny spíše s hudbou?
Rodiče mě ke sportu moc nevedli, ale jako asi každý školák jsem nějké sporty vystřídal a věnoval se jim. Několik dlouhých let jsem dělal košíkovou a jezdil na zápasy a turnaje, dělal jsem i stolní tenis a nakonec jsem skončil u softbalu, kterému jsem se také věnoval vážně. S přechodem na střední školu jsem ale nechal všech sportů, protože jsem byl na internátu v Mladé Boleslavi a tam jsem už se žádným sportem nezačínal. Takže jsem docela pecivál :o) Měl jsem pak období několika let a chodil jsem pravidelně na squash, ale za ta léta se mi nepodařilo najít odpovídajícího partnera do hry, který by na tom byl stejně jako já. Všechny jsem porážel a to nikoho z nich dlouho nebavilo :o) Co se týká hudby tak tu jsem ji úspěšně míjel až do nějakých sedmnácti, samozřejmě jsem poslouchal to co ostatní na škole, ale vyhraněný jsem nebyl. To přišlo až s mojí první vážnější známostí, která mě přes Oceán přivedla na The Cure a podobné party. Pak jsem dál pokračoval sám. Od The Cure k EBM a od EBM k acid houseu. To byla éra "Josefa Sedloně" :o)



Co bylo tím hlavním impulsem, který tě vedl ke koupi gramců a rozhodnutí stát se djem?
Uff, no to musím trochu zapátrat v paměti. Byla to doba párties v Radosti. Každej čtvrtek tam měla Planet Alfa svůj večer a já tam každej čtvrtek byl. V té době jsem chodil do práce a měl jsem tu výhodu, že v pátek jsem mohl přijít do práce až odpoledne. Takže jsem až na vyjímky byl na všech těchto akcích. Pracoval jsem v Loděnicích a odtamtud jsem si také přinesl první gramofon. Byl to soňák, řemínkovej pohon, ale už se na něm dala plynule měnit rychlost otáček talíře. Nedlouho na to jsem si koupil první Technics u Maxistore. Byl to starší kus, ale úplně v pohodě. Ale abych se vrátil zpět k otázce, tím hlavním impulzem asi bylo nadšení do taneční hudby, které mě tenkrát silně zasáhlo a to že jsem si to prostě chtel zkusit. Pamatuju se, že jsem tenkrát vůbec neměl páru, co to obnáší a všechno jsem okukoval od djů co tenkrát jezdili k nám třeba právě do Radosti.

Právem patříš mezi naše služebně nejstarší dj´s a bezpochyby jsi ikonou domácí techno scény od jejího počátku. Inkliminoval jsi hned v začátcích k mnohem energičtějším a dynamičtějším skladbám nebo jsi si svůj styl vytvářel a až později zjistil, že techno je styl, ve kterém jsi se našel?
Ze začátku nebylo všechno tak rozškatulkované takže jsem hrál směs všeho co se mi líbilo. Hlavně melodický věci a spíš celý skladby než tracky. Ze začátku jsem hrával občas i jungle, protože se mi líbil a já měl dost junglovejch desek. Ten posun přišel tak nějak sám. Jednoduše jsem hrál to co se mi líbilo. To že to bylo tvrdší než dřív jsem nějak neřešil. Ale máš pravdu, že jsem vždy hrál energické sety ať to byl jakýkoliv styl. Ale jedno omezení to vždy mělo, hrál jsem a hraju hudbu na kterou se tancuje, což zní poněkud blbě. Jinak mám strašně rád experimentální hudbu, kterou bych také moc rád hrál.

Myslím, že spoustu čtenářů i mě samotného by zajímalo, jestli si vzpomeneš na své první vystoupení. Panovala u tebe nervozita? :o)
Moje prvni oficiální vystoupení bylo v Berouně v klubu, který si už nepamatuju jak se jmenuje. Byla to první párty, kde bylo anoncováno moje jméno DJ Agent. Předtím jsem ale několik měsíců jezdil s Josefem Sedloňem na kladenskou 19, kde mel Josef svojí rezidenturu. Nejdřív hrál pouze z cédéček, ale později jsem tam bral svoje gramce a mix a několik hodin jsme hráli i z desek. Byli to skvělé časy, protože s námi z Prahy vyrážela vždy celá parta kamarádů. Někdy nás jelo i pět šest plných aut. Byli jsme do toho všichni strašně zapálený.


Asi pro každého umělce je důležitým mezníkem a krokem vpřed v jeho kariéře přijetí do bookingové agentury, která se o něj stará a zastupuje ho. Za své působení jsi jich sám vystřídal několik, ale tou první pro tebe byla agentura Lighthouse, která se stala vlajkovou lodí pro spoustu domácích dj´s. Mohl by jsi nám popsat onen zlom v tvé kariéře, kterým pro tebe bylo právě přijetí do této agentury?
Jak už jsem uvedl v předchozí odpovědi, v začátcích mě hodně pomohl Josef Sedloň z Rádia 1. Byli jsm tehdy kamarádi a vídali se takřka denně. On také dělal dje, ale k tomu si založil s Markem a Igorem Lighthouse a začli dělat akce. Z dnešního pohledu to vidím tak, že způsobem jakým akce dělali předběhli dobu. Protože jsem byl s Josefem kamarád a často se vídal i s Markem a Igorem, nabídli mi abych se stal jejich dvorním djem. Pro mě to samozřejmě byla velká radost. Bylo to perfektní. Dostal jsem šanci hrát na všech jejich akcích, které byly zásadní. Díky tomu mě začali zvát i jiné agentury a pořadatelé a hodně mi tím všichni tři pomohli. Uvnitř agentury to ale úplně nefungovalo a časem si prošli všemi dětskými nemocemi nové věci, které se samozřejmě promítali i do vztahů s DJi. Ale i tak na tu dobu velice rád vzpomínám a všem třem moc děkuji.

Jak by jsi zhodnotil samotnou atmosféru parties ,,starých zlatých časů", kdy techno bylo na výslunní a jaké pociťuješ změny v porovnání se současností?
To je otázka na delší odpověď. K atmosféře mám asi toto. V době kdy u nás panovalo všeobecné nadšení z taneční hudby byla skoro na každé párty, festivalu a v každém klubu skvělá atmosféra. Časem to šlo dolů, logicky. Mělo to svůj vývoj a má to vývoj i v současnosti. Dnes se mi zdá, že to je zase o něco lepší. Mluvím tedy o akcích v Česku. Není jich ani zdaleka tolik jako v nejsilnějších dobách, ale například Ultima v Roxy je díl od dílu lepší a to je postavená nejčastěji z domácích Djů. Vlaštovky jako Millenium v Abatonu byly také povedené. Lidé se začínají zase technem bavit. Už nikdy nebude techno tak masová věc jako v jeho největším boomu. Ale jde nám o to! Tak to vidím já. A styly to nevím. Já bych to nějak neprožíval. Myslím že škatulkování je spíš na škodu. Můj styl je ten, že si hraju co se mi líbí. A nemusí to být vždy jen techno. Chci aby lidi na moje sety rádi tancovali. Proto odemne můžete někdy šlyšet v techno setu i elektro (to pravé), breakbeat, harddance a dokonce teď občas hraju i jednu raveovou skladbu. Prostě spontání a pestrý mix.

V dnešní době se mnoho producentů a djů světové techno scény jako jsou například Adam Beyer či Marco Carola uchylují spíše k minimalovějším odnožím techna. Není to pouze otázka trendu nebo momentální popularity tohoto stylu?
Minimal je krásná hudba. Já mám moc rád některé skladby, ale ten minimal, který je dnes prezentován nejčastěji mě vysloveně nudí. Pravý minimal, ten ze kterého čerpá ten současný je opravdu uchu i mozku lahodící záležitost. To co se ale dnes děje mě fakt nebaví. Většina djs, která se tohoto boomu chytla to nedělají dobře a je to na jejich práci znát. Adam Beyer, který je podle mě jeden z nejlepších djů tohoto stylu soušasnosti to dělá správně. Neslyšel jsem samozřejmě všechny dje, ale práce těch které jsem slyšet mohl se nápadně podobala a byla to fakt nuda. Kvalitní minimal mě osobně občas baví v autě, doma v obýváku ale na party ne. Je ale pravda, že několik málo djů, a Adam je jeden z nich, podá tento styl tak, že vám nohy nedají pokoj a vůbec nevadí že tempo je okolo 125bpm. Samozřejmě je to trend taneční hudby současnosti, ale bohudík není zdaleka jediný a už vůbec né ten nejsilnější.

Tvůj diář je čím dál tím více zaplněn vystoupeními v zahraničí, na kterých má velkou zásluhu tvé přijetí do mezinárodního bookingu Knee Deep. Prozraď nám jakým způsobem booking takového formátu funguje, co v současnosti připravujete a jaké máš celkové dojmy z tvých zahraničních cest, které musí stát určitě za to...
Trochu tě poopravím, hraji venku docela často a jsem za to vděčný, ale není to častěji než třikrát do měsíce. Né že by to bylo málo, ale mám hodně volných dnů a není to tak jako před lety kdy jsem hrál i 20x a více akcí za měsíc. To, že hraju venku mě dává velký rozhled, strašně moc jsem se za ty dva roky co jezdím ven naučil a viděl mnohé. Získal jsem větší nadhled a už se neuzavírám jen ve svém úzkém hudebním světě jak tomu bylo dříve. Booking funguje skvěle a já moc děkuji Tine a Rushovi, že mě mezi sebe vzali a také za to že se mezi nimi všemi cítím tak dobře. Jsou ke mě moc hodní a chovají se ke mě vždy pěkně. Ze začátku jsem samozřejmě jezdil především s hvězdami po akcích
jako je Rush, Valentino nebo Uros, ale později se začalo stávat, že si mě někteří promotéři zabookovali už samotného. To byl podle mě zlomový okamžik, který prověřil správnost rozhodnutí Tiny a Rushe. To že si tě promotér zabookuje opakovaně je největší odměna. Je to velmi příjemné hrát v nejlepších klubech a akcích po celé Evropě. Vážně, je to sen. Nese to samozřejmě s sebou i stinné stránky jako je cestovaní, které někdy trvá i 12 hodin a je vážně únavné. Ale pozitiva vyhrávají na celé čáře. Nejvíce si cením právě toho hudebního rozhledu, který jsem získal. A také jsem potkal spoustu nových lidí, z nichž někteří vážně stojí za to.

Souhlasím s tebou, že zahrát si na takových prestižních zahraničních akcích je sen každého domácího dje. Z jaké zahraniční mise jsi si odvezl nejsilnější zážitek a proč?
Je složité vybrat jen jedno hraní. Pokud mám posuzovat podle toho jak jsem si dobře zahrál a podle nejlepší odezvy tančícího davu tak to bylo hraní ve španělském klubu Industrial Coopera v Granadě. Ihned si mě tam zabookovali na další termín. Pokud bych měl ale soudit podle události jako takové, akce která má pro mě největší význam tak to je určitě Dance Valley v Amstrdamu. A pokud bych měl vybrat akci kde jsem se nejlépe pobavil já a strávil čas s lidmi se kterýma si rozumím tak to byla akce v klubu Aixa Gallina ve Španělsku. Tam jsme se váže dobře bavili a nakonec skončili jsme s Frankem na hotelovém pokoji někdy v 11 dopoledne a udělali si ještě malou after party. Z ní jsme pak jeli rovnou na letiště :o)

Teď bych se rád zaměřil spíše na tvé promotérské aktivity spojené s pořádáním letního Open Air festivalu Svojšice, populárních halovek Pigfest a Techno Masters a v neposlední řadě již zmiňovaného Millenia. Ale pěkně popořádku. Letní festivalová sezóna je úspěšně za námi a osobně mám z některých festivalů smíšené pocity. Na rozdíl od těch méně povedených pro mě byly Svojšice naopak příjemným překvapením. Rád bych se zeptal jak se na letošní ročník díváš ty, jako jeden z promotérů tohoto festivalu?
Letošní Svojšice pro mě znamenaly mnohé. Line-up byl nejsilnější a také nejdražší v historii. I přesto, že návštěvnost byla slušná, čekal jsem trošku více lidí a věřil že padne rekord. Ohledně hudební kvality není o čem diskutovat, ta byla nesporná. Svojšice patřily vždy k festivalům, které mají nejúžasnější atmosféru a letos to v tomto směru bylo také báječné. Jak už to ale bývá, pokud pořádáte akci, moc si ji neužijete a stále je co řešit. Jsem ale s průběhem festivalu až na několik málo chyb spokojen.

Můžeš být trochu konkrétnější o jaké chyby se jednalo?
Byly to některé chyby ve vedení promotion, které nebyly až zas tak vážné, ale hlavně absence autobusů na odvoz lidí po skončení festivalu. To se ještě nikdy nestalo. Měli jsme to líp pohlídat a jinak řešit.

Co je na produkování takového festivalu nejtěžší?
Nejtěžší je vybrat a realizovat vystoupení djů. Je to rok od roku těžší. Mě ale hlavně dělá práci se přemluvit do některých věcí, které s sebou pořádání festivalu nese a které mě nebaví. I tak se ale udělat musí. Jde o některou administrativu, např. analyzovaní desítek smluv, které mají někdy i deset a více stránek.

Na tomto festivalu a ostatních akcích, na jejichž produkci se podílíš, se vystřídalo spoustu vystupujících světového věhlasu. Setkali jste se s někým, kdo by měl hvězdné manýry?
Samozřejmě se občas najde Dj, který se nechová moc slušně nebo trochu vyšiluje. Je potřeba se k tomu ale stavět profesionálně a tyto věci přehlížet, snažit se každému umělci připravit kvalitní podmínky aby se dobře cítil a mohl dobře pracovat. Takže jistě chápeš, že nebudu sdělovat žádná jména.

Máme za sebou druhé pokračování povedené akcičky Millenium s kanadským djem Preachem a dle ohlasů soudím, že je tato party mezi pražskými partypeople stále více populárnější. Jaké máš dojmy z tohoto dílu a co připravuješ na příští Millenium?
Především musím říci, že Millenium nepořádám. Pomáhám s ním a jsem také rezident dj. Pomáhám klukům s některýma spíše praktickýma věcma. Idea a koncepce Millenia je ale jen jejich. Radíme se o djích na kterých se snažíme vždy shodnout, což se daří. Millenium opět dokázalo, že je v Praze další kvalitní techno klubovka . Bohužel návštěvnosti, i když jsou slušné, zatím nedosahují našich představ. Myslím, že to ale teprve přijde.



V současnosti se také podílíš na produkci populární plzeňské halovky Pig Fest a techno seriálu Techno Masters, který proběhne na přelomu tohoto roku v legendárních prostorách KC Karlov v Benešově. Můžeš nám ve stručnosti představit obě připravované akce?
Ano pořádám obě zmíněné akce, Pigfest s kamarádem Petrem Jiráskem, který celou akci vybudoval ještě s Radkem Mužíkem. Dnes akci pořádáme jen my dva. Pigfest je akce, která v čechách nemá obdoby. Zakládá si především na prasečích dekoracích a dalších doprovodných vychytávkách. Na Pigfestu spolupracuje strašně moc prasátek z Plzně a okolí. Nálada, která při jeho přípravách panuje je báječná. Tento díl s pořadovým číslem 11 bude opět na novém místě. V krásném prostoru, který má tak trochu zvláštní název pro kulturní dům - Peklo. Pozvali jsme holandskou techno královnu Miss Djax, která bude pro všechny lahůdkou. Kromě kvalitní hudby čekejte fire show na pódiu, žonglisty, zdarma ovoce až do pusy a další vymazlenosti. Techno Masters je mé dítě a má zcela odlišnou koncepci než Pigfest. Druhý díl bude 28. prosince a protože půjde o vánoční díl, přivážím na něj moře zábavy. Poprvé v Česku zazní Hard Style a rovnou té nejvyšší kvality od dvojice Showtek. Nebude chybět ani prověřené ale i zcela nové techno od Space Djz, Svena Wittekinda a Ortina Cama. Chystám ale i nejedno překvápko.

Zmínil jsi Hard Style. Mohl by jsi tento styl charakterizovat? Čím se liší například od Schranzu nebo klubového techna?
Hard Style je nejtvrdší odrůda Trance. Bpm většinou okolo 145, tvrdý kopák, většinou kontra basa a celý rytmus je většinou jednoduchý. Ve skladbách jsou syntové rify a někdy i celé melodie. Hard Style má mnoho odnoří a já nejsem žádný velký znalec HS. Dost často jsou skladby postavené na rytmice a mají i složitější vývoj. To je přesně ten který mě oslovuje. Energické, zvukově dotažené skladby. Energie která na HS akcích panuje mě pohltila. Byl to pro mě dosud neobjevený svět.

Co tvá vlastní hudební produkce?
Moje produkce teď trochu vázne, bude sice vycházet můj nový track na dalším beatbutchery s číslem 004, ale jinak nic moc. Za poslední měsíc jsem na to nesáhl, bohužel.

Jaké jsou vyhlídky Dje Agenta na rok 2008, který se nekompromisně blíží?
Víš, že ani nevím . Mám pár plánů, které se chystám uvést v život, ale o nich nebudu mluvit protože jsem pověrčivý. Co se týká pořádání akcí tak na příští rok chystám celkem sedm akcí. Pokud mi vyjde další hvězda na Techno Masters v dubnu příštího roku, bude to senzace. Strašně se také ale těším na 29. březen, kdy v rámci "brother connection tour" přijede po roce se svým techno setem Dj Rush do ČR konkrétně do Pradubic do PVV Ideon. A s Rushem dorazí Marco Remus, který tu ještě nikdy nehrál. Více si radši nechám jako překvápko, ale nebudu dělat jen techno akce, což jsem již naznačil dříve a několikrát. Koneckonců o tom svědčí i Showtek na vánočních Techno Masters. Hard Style will never die!