Recenze dubnových novinek

Recenze dubnových novinek

01. 05. 2008  |  Autor: dance-girl  |  Komentáře (2)
Je libo house, trance, hardcore či drum\'n\'bass? Jak si račte přát. Hudební producenti se v uplynulém měsíci zřejmě drželi hesla „březen, do studia vlezem, duben, ještě tam budem“ a opět obohatili elektronickou taneční scénu o pár pěkných hudebních dílek.
Tidy Boys & BK – Shadows
styl: hard house, hard dance
label: Tidy Trax

ukázka

Vinyl z dílny britských hardhousových mágů vám dodá energii na celý den. Našlapaný rytmus jede neúnavně celých skoro osm minut, sekunduje mu oldskoolový ženský vokál, který po několika posleších začnete buď milovat nebo nenávidět, avšak nic mezi tím. S pomocí několika „rotujících“ samplů se z Shadows stává skutečně luxusní party pecka. A toto tvrzení platí dvojnásob o verzi Bk's Back To 99. Již od začátku se na nás nekompromisně vyvalí hutná basová linka s BPM větším než malým, následná vokální část vzbuzuje snad ještě výraznější oldskoolový dojem. Pro někoho možná až příliš velká komerce, pro druhého energie e extáze zhmotněná do hudební podoby.

Tocadisco – Streetgirls
styl: house, elektrohouse
label: Superstar Germany

ukázka

Nobody Likes The Record That I Play! Vzpomínáte? Právě tímto počinem se mladý Roman Böer alias Tocadisco zapsal do podvědomí fanoušků elektronické hudby. Pokud nás však při svém vystoupení obšťastní skladbou Streetgirls, rozhodně mu to nebudeme mít za zlé. Original Tocadisco Mix představuje typický rozjuchaný housík obohacený o ženské „kvílení“ a útržky mužského vokálu, jednoduchá a líbivá melodie je v tomto stylu takřka samozřejmostí. Máte trable? Hoďte je za hlavu, vždyť život je přece zábava. To je poselství této skladby. D-Nox & Beckers a Dabruck & Klein remix jsou laděny spíše do elektra a drží se více při zemi, Laidback Luke přidal ve své verzi několik málo úderů do kytary a ubral na vokálech.

Danny Byrd – Supersized EP
styl: drum'n'bass
label: Hospital

ukázka

A máme tu světoznámou nemocnici, jež léčí všechny závisláky na zlomených beatech. Léčba spočívá v pravidelném dávkování prvotřídní produkce od zkušených lékařů – producentů. Deska začíná skladbou Gold Rush. Vokální samply přesně dokreslují pohodový feeling typický právě pro liquid funk tohoto ražení. V prvních tónech následného Supersized nás uvítá několik kytarových akordů a spolu s nimi se přesunujeme do oblasti Střední Ameriky. Hlavní motiv není nijak složitý, ale o to více chytlavý. Partypeople, připravte se na nářez! Jako třetí přichází asi nejprofláklejší Weird Science, jíž nás potěšil i High Contrast při svém nedávném vystoupení v Roxy. Kombinace útržků mužského i ženského vokálu, elektro samplů, postupného zpomalování a zrychlování a zároveň pohodového liquidního plynutí dodává tomuto dílu zkrátka grády! I poslední Feet Won't Touch The Ground si udržuje vysoký standard. Supersized LP rozhodně vřele doporučuji, všechny skladby jsou něčím zvláštní a chytlavé.

Headhunterz - The Last Of Mohicanz
styl: hardstyle
label: Scantraxx

ukázka

A je tu mnohými nenáviděný a mnohými milovaný hardstyle. Konkrétně další výtvor mladého Holanďana Willema Rebergena , který i po odchodu svého parťáka sám statečně stojí za projektem Headhunterz. Mnozí z vás si jistě pamatují na hymnu loňského Qlimaxu, kterou má tento mladík na svědomí, dále pak připomeňme tracky jako Rock Civilization nebo Scar Ur Face. Tak jako posledně zmiňovaný, i tento song je postaven na samplu známé filmové melodie. Jak již název napovídá, tentokrát je na přetřes Poslední Mohykán, příběh o boji mezi bělochy a Indiány na Severoamerickém kontinentě. Co říci k samotnému songu? Typické hardstylové beaty, tajemný mužský hlas a následná opakujcí se melodie tvoří hlavní elementy songu Last Of The Mohicanz, béčková strana Reloaded Part 2 je však přeci jen o něco tvrdší, našláplejší a zajímavější.

Moby – Alice (Nosia/Drifter Remixes)
styl: drum'n'bass
label: Vision Recordings

ukázka

Veterán elektronické hudby Moby nedávno představil světu své další autorské album zvané Last Night. Krátce po vydání alba se začínají objevovat první vlaštovky s remixy. Nás zajímá především drum'n'bassová deska, jejíž vznik mají na svědomí Thijs De Vlieger, Nik Roos a Martijn Van Sonderen – chlápci, kteří stojí za projekty Noisia a Drifter. V obou remixech zůstává zachována „rapová“ část, poté však přicházejí na řadu zlomeniny. První Noisia remix je nekompromisní, tvrdý a rázný. Drifter remix se snaží být uhlazenější a více podobný Mobyho originálu. Celkové zhodnocení: Noisia remix je jako stvořený pro taneční parkety, Drifter remix najde svoje uplatnění při poslechu v teple domova.

Simon Patterson – Smack / Whatever It Takes
styl: trance
label: Reset Holland

ukázka

Simona Pattersona asi netřeba nějak sáhodlouze představovat. Člen pop-trancového projektu Dogzilla udolal české fanoušky v lednu na brněnské Emotion svým neuvěřitelně našláplým setem plným rozsekávaček toho největšího kalibru. Netrvalo dlouho a tento sympatický Londýňan si pro nás připravil další placku. Smack je klasickým příkladem tracku, který nejlépe vyzní na pořádné reprosoustavě v klubovém prostředí s tou správnou atmosférou (k čemuž mohou dopomoci rozjaření přátelé či něco málo povzbuzujících prostředků). Postup je de facto totožný s dříve vydaným Bulldozerem – pomalejší začátek, výborný build up, jednoduchá postupně gradující melodie a následně vrzavá techy pasáž. Kombinace techtrancových a psytrancových prvků je samozřejmostí a možná i proto působí track dojmem mocného partykilleru. Béčkový Whatever It Takes se drží hesla „protiklady se přitahují“ a vyvažuje tak skvělý Smack svou nudností a průměrností. Špatný sice není, ale nějak zajímavý také ne. Kromě toho působí pomalé piánko v Simonově produkci jako pěst na oko.

The Stunned Guys & Art Of Fighters – Our Thing EP Part 3
styl: hardcore
label: Traxtorm Italy

ukázka

Pokud na vás předchozí desky byly příliš pomalé a nezáživné, zkuste nové EP, které vzniklo díky kolaboraci dvou italských projektů známých gabberům po celém světě. Dvojka Stunned Guys, jejíž jméno je hojně skloňováno například v souvislosti s remixem hardcore hymny Hard Creation – I Will Have The Power, vydala na svém labelu Traxtorm ve spojení s něméně známými Art Of Fighters další z řady Our Thing EP. Začínáme trackem Eternal, klasickým příkladem novodobého hardcoru s typickými synthy a mužskými výkřiky. Hlavní motiv v Dopenose je tvořen melodií skoro vystřiženou z nějakýho muzikálu, v textu se ovšem neustále objevuje věta „I don't give a fuck“. Následná Getting Blowed Up je naprosto věrná svému názvu, pařební potenciál, který v sobě skrývá, je skutečně úctyhodný. Závěrečná Rhytm Rock Shocker také splňuje požadované standardy, z celého EP mě ale zaujala nejméně.

Corderoy – Watching U
styl: trance
label: Mondo

ukázka

Pamatujete si na upliftovou pecku Sweetest Dreams, kterou se tento projekt zapsal do dějin trancové scény? Od té doby uběhlo zhruba pět let, kdy Dale Corderoy na scéně působil jen velmi málo a moc se toho o něm nenamluvilo. Dobu největší slávy mají bratři Corderoyové nejspíše za sebou, občas ale přeci jen něco vydají. A singl Watching U rozhodně není špatným počinem. Original Mixem nás provází pravidelně šlapající a poněkud upozaděná basová linka, melodie se pomalu rozvíjí, avšak nikdy se nedostane do bodu, kdy by vytryskla na povrch ve své celistvé formě. Možná proto na mě působí original verze průměrným dojmem. Teprve rumunský talent Digital Nature dodal tracku tu správnou šťávu. Již od začátku je skladba důraznější, plnější a nápaditější. S napětím se posunujeme čím dál tím blíže k hlavní melodii, která nejprve zazní solo, poté se ještě několikrát opakuje v doprovodu basové linky, až nakonec odezní do ztracena a na její místo nastoupí závěrečná zvuková sekvence.

Deadmau5 – Alone With You
styl: progressive house
label: Mou5trap

ukázka

Bezpochyby jeden z největších objevů roku 2007 je mladý, poněkud plaše působící mladík nesoucí jméno Joel Zimmerman, kterého nepotkáte bez kšiltovky na hlavě. Singlů má na svém kontě již nemálo (jmenujme zejména The Reward Is Cheese, Not Exactly a Faxing Berlin) a jeho soundem se také hrstka producentů inspirovala. Singl Alone With You představuje další typický kousek z jeho tvorby. Deadmau5 není zrovna ten typ, který by musel vymýšlet dlouhé rozvášněné melodie se širokým hudebním rozsahem, drží se více při zemi a zaměřuje se spíše na rozvíjení kratších melodických smyček. To však neznamená, že byste se při poslechu jeho tracků nudili – tento Kanaďan má zkrátka něco, co činí jeho produkci specifickou a zajímavou (čehož s chutí využívají jeho odpůrci, podle nichž není dostatečně inovativní). Alone With You sice nedosahuje kvalit předchozích skladeb, ale rozhodně neurazí a za poslech rozhodně stojí. Adam Shaw's Pretentious Mix je laděn v minimalističtějším duchu a dosud jsem mu na chuť nepřišla.

Sarah Golfarb – Panenka EP
styl: minimal house, techno
label: Toys For Boys

ukázka

„Missis Sarah Golfaaarb!“ Také vám je toto jméno odněkud povědomé? Ano, dojemné filmové dílo Requiem For A Dream. V našem případě Sara ale není Missis z USA, ale Mistr z Francie, jenž jejího jména využívá jako pseudonymu. A jak se zdá, má tento mladík zajímavé slovní kombinace skutečně v oblibě (aniž o tom sám tuší). Jeho aktuální EP nese totiž název Panenka. A co na něm najdeme? Čtyři tracky v techno rytmech, s minimalistickými smyčkami a občasnými elektro samply.
Panenka operuje s jednoduchou, snad záměrně ne příliš libozvučnou melodiií, Euphemism zase vsadila na vrzání. Skladba To Be Frit se snaží zachytit posmutnělou náladu městské periferie v ranních hodinách, kdy se ve vzduchu ještě vznášejí chuchvalce mlhy. Poslední Crazy Man v sobě obsahuje pravidelné pípání v kombinaci s krátkou intervencí mužského hlasu.
2 KOMENTÁŘE
DISKUZE
Jméno:
Email:
Titulek:
Text:
Zadejte číslo 144:
cube
03. 05. 2008 | 11:56:31
+0 | -0
Moby – Alice (Nosia/Drifter Remixes) ....mazec deska.. ;-) ..ostatne - která je od noisie spatná? :-D
B2lik
02. 05. 2008 | 15:08:50
+0 | -0
Dobre ty ...!
MP3 DOWNLOAD
TIPY NA ZAJÍMAVÝ OBSAH
REKLAMA   |   KONTAKT   |   ARCHIV   |   FESTIVALY 2024   |   RSS
ISSN 1801-6340, © Copyright Poslouchej.net 2003-2012
Webdesign a grafika