Natacha Atlas má nové album

Skupina pod taktovkou špičkového britského hudebníka a aranžéra Harveyho Brougha představuje výjimečné hudebníky z celého světa a z různých hudebních prostředí: Clara Sanabra (Barcelona) oud a zpěv; Ali Alim (London, původem z Káhiry) perskuse; Andy Hamill (Skotsko) basa a harmonika; slavný Gamil Awad (egyptská hvězda) akordeon; předvádí sóla v nubijském stylu; arabský sólista v dokonalé souhře se smyčcovým kvartetem dokáže pomocí hudby kráčet stoletími, překračuje hranice kontinentů z Východu na Západ a zpět. V dokonale vytvořených aranžmá podtržených uměním hudebníků vyniká hlas Natachi Atlas tak jako nikdy předtím, jako drahocenný šperk vsazený do bohatého náhrdelníku.

Kouzelně přezpívala písně egyptských i západních umělců (Fairuz a Rahbani Brothers, Abdel Halim Hafez, Nina Simone). Pohrává si s originálním materiálem a s pomocí svých hudebníků vytváří jedinečný hudební zážitek přinášející radost i smutek, lásku a ztrátu, naději a zoufalství, vše, co je společné pro všechny lidské bytosti.

V její tvorbě je znát vliv kočovného způsobu života. Stala se ikonou ne proto, že by se tlačila tradiční hudební cestou, ale proto, že vytvořila vzrušující, různorodý hudební styl, který lze jen obtížně někam zařadit. Během dvanácti let se jí podařilo úchvatně spojit hudbu severní Afriky a arabskou hudbu se západními elektronickými beaty a tím vytvořit jedinečný taneční hybrid. Tento styl je neustále přetvářen zkoušením nových způsobů a hudebních nastavení. S albem Mish Maoul, vydaném v roce 2006, se vrací zpět ke kořenům; Ana Hina (World Village) se sice také vrací do minulosti, ale zároveň se v budoucnosti stává vybranou skladbou písní v různých jazycích a hudebních stylech.

Jsou znát vlivy dřívější spolupráce s Jah Wobble, Transglobal Underground a Temple Sound, ale směr, kterým se hudba ubírá je svěží a průkopnický. La Vida Callada je zhudebněná báseň z deníku mexické malířky Frieda Kahlo, oslovující nás svou živou představivostí. Je dialogem mezi Natachou a Clarou Sanabras (zpěv, ukulele). V písni Black Is the Colour vychází z písně Niny Simon, zároveň si je vědoma ztvárnění Johna Jacoba Nilese a tajemných okolností, které provázejí jeho interpretaci. Hayati Inta Reprise (Hayatak Ana) přetváří afro-berbersky ochucenou píseň do „Doors se potkávají s Mingus a se slečnou Atlas“. Ya Laure Hobouki, La Shou El Haki a La Teetab Alayi jsou výsledkem spolupráce slavného libanonského zpěváka Fairuze a Rahbani Brother. Egyptská hudební hvězda Abdel Halim Hafez nás provází písněmi Beny Ou Benak Eih a El Asil. Nalezneme zde i zcela nové písně: El Nowm, He Hesitated a Ana Hina.

Natašin nádherný hlas se nese nad tvorbou umělců, kteří jsou špičkami ve svém oboru. Takové nástroje jako arabská flétna (ney), cello, kytara, tamnurína (riq), barokní kytara, akordeon, darbuka, klariner a smyčce vytváří hudební vodopodád, který v sobě zahrnuje o romantiku smyčců, která zdobí Ya Laure, rozhrkaný big band swing El Asil nebo hudební dialog akordeonu s ney v Lammebadě.

Producent a aranžér Harvey Brouhg to komentuje: „Když ve zpěvu Natachi, Alyho a Louaie nebo v hudbě smyčcového kvarteta zaslechnu zaznít psaltery (hudební nástroj z jedenáctého století) umocňující arabskou píseň z roku 1492, mám pocit, že se nám podařilo ze všech možných, různých vlivů vytvořit něco opravdu nového."

Dodal: Michal Rejzek, D smack U Promotion