Všechno je to o vaší značce

Mark Knight and Funkagenda – Man with the red face. Tento remake geniálního tracku od Laurenta Garniera se stal doslova superhitem v roce 2008. Poprvé byl představen v březnu, v Miami, na Winter Music Conference a od té doby snad není párty, kde by tento track nezazněl. Díky němu se Mark stal také jedním z nejuznávanějších DJs a producentů na poli house music. Dokládají to rezidentní noci na Ibize a nebo v Londýnském Ministry of sound pod názvem Toolroom Knights.

Mark je i majitelem hvězdného vydavatelství Tolroom records, které patří k největším a nejúspěšnějším ve svém žánru (house music – pozn. aut.). Dalo by se s nadsázkou říci, že Mark Knight, Dave Spoon a Funkagenda, jsou obdobou švédských zlatých hochů ze Swedish house mafia. O všem, co stojí za úspěchem všech těchto pánů, ale i trochu více je následující rozhovor.

Marku. Jsi znám jako jeden z nejvíce pracujících a cestujících DJu na světě. Baví tě stále být takový světoběžník?
Jasný. Je to legrační. V červenci jsem například navštívil 3 země během jednoho dne. Tel Aviv v Izraeli, Global Gathering v Anglii a ještě Irsko. Vážně, je to těžké. Mám vystoupení nebo let skoro každý den. Ale je to vážně skvělé, když chcete být DJ, toto je jeden z vašich cílů.

Je to rozumné, mít tolik vystoupení, kolik jen je možno?
Když se podíváte na lidi, kteří se stali opravdu úspěšnými, uvidíte, že se snaží udělat maximum pro jejich značku, či výrobek. Neexistuje žádný důvod pro to, abych dělal špatná vystoupení, protože to by bylo špatné pro věc, které se snažím dosáhnout. Ale musíte se to snažit dělat pořád a pořád, protože kolem nás, je spousta lidí, co se snaží vás napodobit a dělat stejnou věc jako vy.

Takže bráníš svůj nápad v moderním prostředí?
Rozhodně. Je to všechno o vaší značce. Podívejte se na DJe, co byli úspěšní. Erick Morillo se Subliminal nebo John Digweed se svým Bedrock Records. Je to mnohostranné ale musíte svou značku bránit.



Tvoje vydavatelství ale zaznamenává úspěch, že? Zdvojnásobili jste objem výroby jestli se nemýlím. Co si myslíš, že je hlavním atributem vašeho úspěchu?
Vydali jsme více nahrávek. Hlavní důvod je ale v tvrdé práci a dělat ta správná rozhodnutí. Byl to velmi pomalý proces, ale náš růst byl systematický. Nepouštěli jsme se do nějakých velkých rizik. Ale řekli jsme si, že budeme pokračovat v naší dobré práci. Ne jen, že uděláme velký hit, dostaneme se ke korytům a pak budou následovat měsíce, kdy se nebude nic dít.

Vy jste měli i svůj vůz na Loveparade, nebo ne?
Jo, to byla hrůza. (smích) byl jsem naštvaný celý den. Snažili jsme se najít náš kamión s číslem 30. Ale pořád jsme byli u čísla 2. Náš byl několik kilometrů daleko. Trvalo mi asi dvě hodiny, než jsem se k němu dostal. Reproduktory taky z ničeho nic začaly hořet, protože byly mokré. To bylo vážně „povedený.“ Mysleli jsme si, že celý kamión zachvátí oheň. Bohužel není nic, co by se dalo udělat s problémy jako je tento, ale nakonec celá ta akce byla super. Celé to prostě závisí na počasí.

Pojďme teď trošku odbočit. Víme, že jsi měl letos na Ibize svoje Toolroom Knights (název rezidentní noci – pozn. aut.). Bylo to v Amnesii na terase spolu s Armada Nights, které provozuje Armin van Buuren. Jak to celé vzniklo?
Měl jsem několik vystoupení s Arminem minulý rok například v Kolumbii a dalších velkých festivalech. On hodně často hraje mou hudbu. Přišlo mi, že sound, jakým se Tolroom prezentuje je podobný tomu, kde Armada začínala. Armin je hodně dobrý chlap, takže nebyl důvod, proč se nespojit.

Co říkáš na druhou stage v Amnesii neboli na terasu? Erick Morillo o ní řekl, že je to nejlepší místo na Ibize.
Je to vážně skvělý. Lepší než v minulosti. Je tu skvělý zvuk, který jen dotváří celou tu atmosféru okolo. Za celou sezonu jsme si tam užilo opravdu mnoho skvělých mejdanů.

Existují na světě nějaké kluby nebo místa, na kterých jsi hrál v poslední době a které by jsi doporučil jako budoucnost house music?
Jo nějaká byla. Například klub Haoman 17 v Tel Avivu a PR klub v Bulharsku. Lidi tam jsou opravdu fantastičtí. Miluji hraní v takovém prostředí.



Na jaké produkci pracujete v současné době?
Snažíme se trošku předělat Columbian Soul (spoluautorem je D Ramirez – pozn. aut.). Pracuji také s DJem Dan Diamond na tracku zvaném Club politics. Mluvené slovo v tom tracku popisuje veškerý ty sračky, co se dějí v klubech. Také spolupracuji s Adamem (Funkagenda – pozn. aut.) na několika věcech. Snažím se neustále přicházet s nějakými novými nápady a zkoušet je přehodnocovat, hledám nové úhly pohledu na ty věci.

Takže to propojení produkce a DJingu je rozhodující, že?
Přesně. Máš možnost hrát nový track v klubu. Pokud chceš udělat song světové extratřídy, musíš mít odezvu na to, jaký ten track opravdu je. Někdy ho hraješ a najednou BUM, máš nápad a tak ho poupravíš. Toto je velká výhoda v naší digitální éře.

A jak jsou na tom Toolroom Knights kompilace?
No letos vyšla kompilace, kterou namíchal Dave Spoon a měl s ní menší tour. Potom v září vyšla další, kterou namixoval Dirty South. A moje vyšla na konci roku 2008. Také máme hodně práce s děláním Toolroom Knights v Ministry of Sound v Londýně, kterým se daří výtečně.

Za největší hit letošního roku se dá považovat vaše předělávka tracku od Laurenta Garniera – Man with the red face na kterém jsi spolupracoval s Funkagendou. Když se takhle s Adamem sejdete, mluvíte o tom, jak velká věc se vám vlastně povedla?
Ne ani ne. Vždycky jsme věděli, že ten originální track je prostě geniální. Ale prostě to nikdo nedokázal předělat do moderní doby, tak aby to zapadlo do setů. A s tak dobrým originálem a dobrou melodií, kterou přidáte, tak je to jen menší upgrade do moderní doby. Takže ve skutečnosti jsme neudělali ani tak remix, jako spíš cover verzi celého tracku. Je to vlastně nejrychleji se prodávající track na beatportu v tomto roce. Ale popravdě. Nečekal jsem, že si povede tak, jak tomu ve skutečnosti bylo.

Funakegda je také podepsán pod tvým vydavatelstvím nebo ne? Na koho dalšího by jsme si v budoucnu měli dát pozor?
SPS z Kanady. A z UK tady máme DJe jako Tim Weeks nebo Chris Special. To jsou kluci, kteří určitě půjdou nahoru. Našli jsme je prostřednictvím jejich demo nahrávek. Je to stejné jako s Dave Spoon. Jediný důvod, proč jsem si pustil jeho demo byl ten, že měl hloupé jméno. Já totiž miluji humor z Monty Python. Takže jeho kariéra vlastně začala proto, že má hloupé jméno. Ale je samozřejmé, že je to velký talent. My jsme si ho ale vychovali a vše začalo tím demem. (Dave Spoon je nyní také hvězdou legendárního BBC Radio 1, kde v roce 2008 dostal možnost mít svou vlastní show. – pozn. aut.)



Prý nemáš rád hudební konference. Co si myslíš o celém tomto konceptu?
Ne já tam nechodím. Nevidím moc důvod takovýchto věcí. Myslím si sice, že je to důležité, ale nemůžete se prát tváří tvář s tím velkým bussinesem. Ale celý ten hudební proces se změnil tak dramaticky, všechno je nyní v digitální podobě. Pryč jsou dny, kdy jste měli v rukou jen vinyly a dávali je DJum. Nyní vše probíhá prostřednictvím emailu. Například v Miami (na Miami Winter Music Conference každý rok v březnu – pozn. aut.) již nebudeme rozdávat promo materiály. Možná jen hrstce DJs. V prostředí, v jakém se vše teď odehrává, je vše tak rychlé, takže nemůžete přijet na konferenci a říct: „Tady je veškerý můj materiál na následujících 5 měsíců.“ Každý by pak měl kopii během několika dnů. Takže já si myslím, že dvě nebo tři klíčové události během roku úplně stačí. Nejlepší taková událost pro Toolroom Records je například Amsterdam Dance Event. To, jak to tam vše funguje, je příznivé pro podnikání a práci.

Několikrát jsi uvedl, že se celý obchodní model okolo dance music hodně změnil. Myslíš si, ze Toolroom je jakýmsi průkopníkem a nebo jen částí nového průmyslu?
Určitě chceme nastavit trendy a být jedineční v našem přístupu a v modelu, jak dělat obchod. Chceme být budoucností toho, jak taneční hudba dělá bussines. Například je možné na naší stránce si kupovat a stahovat tracky již více jak 5 let. Věděli jsme, jak to bude do budoucna fungovat. Jsme schopni se otáčet o 360 stupňů. Některá velká vydavatelství se na nás obracejí, protože nevědí co dělat. Jsou jako velké ropné tankery. Tak velké, že se nestáčejí otáčet a jít s dobou. My jsme dynamičtí a můžeme jít kdykoliv s dobou. Těšíme se na to, že budeme dělat všechno – produkci, vydávat tracky, management, plánovat vystoupení atd. a to vše pod značkou Toolroom. Jsem hrdý na to, že můžeme být v čele hudebního průmyslu budoucnosti.

A poslední otázka. Jaká je budoucnost pro Toolroom Knights na Ibize?
No určitě se vrátíme v roce 2009. Chceme udělat něco speciálního. Neříkám, že to bude něco jako má Cocoon. Takže nečekejte třeba Dave Spoon v nějakém oblečku, ale budeme mít jednou týdně pravidelnou párty. Budeme mít větší možnost dělat párty, které jsou v souladu s tím, jaké je jméno Toolroom. Doufám, že se uvidíme na jednom z našich večerů.

Na závěr bych tu měl ještě malé doporučeni pro všechny, které zajímá aktuální sound Toolroom Records. 23.1. se totiž v pražském klubu Mecca uskuteční párty Rehab. Hlavním hostem je i výše zmíněný Dave Spoon, jehož kariéra strmě stoupá a jenž se stal v roce 2008 i jednou z hvězd legendárního britského rádia BBC Radio 1.