Vyklidněný Tvyks přeci jen nejdivočejší

V line-upu pro tento večer chyběl resident Lollypopu dj Lumiere. Ač jsem se nikde nedobádala oficiálního vyjádření proč tomu tak je, nemohla mým uším ujít „šuškanda“ o jakési neshodě dje Lumiera s vedením klubu. Ať tak či onak, pro hudební stránce to považuji za ztrátu a Lumiere mi na Lollypopu chyběl jak hudebně, tak jako „parťák“ dje Viléma po jehož boku hrál v Radosti spoustu let.
Hostem únorové Lollypop byl dj Tvyks, který se měl, ač to zní neuvěřitelně, představit ve speciálním houseovém setu! Do jedné hodiny ranní tak byl zaměstnán resident Vilém. Příchod těsně před půlnocí se jevil jako dobře načasovaný. Parket poloplný a první natěšení příznivci na Vilémův deep house už se vlnili v bocích.

Před vstupem na taneční parket můj zrak nemohl neregistrovat postříbřeného polosvlečeného chlapce, nabízejícího knihu Bulvár slunce, která tu měla svůj křest. Tato kniha je volným pokračováním knihy Planeta samých chlapců. Autorem obou děl je osmadvacetiletý Adam Georgiev, který ač to nevypadá je autor český a jako jediný se u nás ve svých knihách věnuje tématu homosexuality. Že je kniha otevřená a nezná tabu, jsme záhy mohli slyšet na vlastní uši. Na pódiu nám dva stejně postříbření mladí muži předvedli působivou taneční show, při níž hlas „odkudsi“ citoval z této knihy a zároveň se text objevoval na projekci, kterou pro tento večer měl pod palcem VJ Martin, kterého určitě spousta návštěvníků party zná, a to nejen jako residentního VJe party Climax v Roxy. A nutno podotknout, že projekce pro tento díl Lollypopu byla víc než originální. Nedalo mi to a Bulvár slunce jsem si za téměř symbolických 150 Kč zakoupila.

Přiblížila se jedna hodina ranní a módní showman Tvyks se objevil na scéně. Bílé kalhoty, barevné puntíky. Takhle ho všichni známe. Vždy originální a nepřehlédnutelný nyní s novým (pro mě) sestřihem a barvou vlasů. Tvyks v house setu – to mě opravdu zajímalo. Ač jsem se ale snažila sebevíc, house jsem v jeho setu téměř nenašla. Pro Tvykse to byl zřejmě neobvykle vyklidněný set. Pro příznivce hudby hrající se na Lollypopu se mi to zdálo přeci jen poněkud divočejší. A tak parket střídavě prořídal a zase se zaplňoval. Tyhle dvě hodiny byly trochu říznější a svižnější, ale takový je prostě dj Tvyks.

Od tří hodin se chopil štafety opět Vilém a po čase se s Tvyksem pravidelně prostřídával. Jejich počínání bylo na chvíli přerušeno vystoupením lollypopovské residentní Lady Crystal, která se pro tentokrát představila v playbacku operní písně.

Atmosféra byla chytlavá natolik, že svůj plánovaný včasný odchod kvůli sobotnímu odjezdu na hory jsem protáhla až na čtvrt na pět. Míst, kde se dá slyšet kvalitní deep house a můžete si jej vychutnat v neobvykle výtečné atmosféře na zaplněném parketu bohužel i v Praze stále ubývá a tak díky za noc jako je Lollypop a lidi, kteří na ní tvoří takovou atmosféru a náladu. To pro mě znamená jediné – zase za měsíc na slyšenou a na „tancovanou“ v Radosti.